Ovoce II. vatikánského koncilu po 60 letech – transformace katolické církve na pseudocírkev New Age /10. část/

Toto video je možné zhlédnout i zde: https://vkpatriarhat.org/cz/?p=53812

Odebírat aktuální informace od BKP https://bit.ly/3BhmCoT

Jubileum dvou koncilů: 1700 let od nicejského a 60 let od II. vatikánského

Nicejský koncil i všechny tři následující koncily – Cařihradský, Efezský a Chalcedonský – vystoupily proti herezím, které útočily na Ježíšovu přirozenost s cílem popřít, že Ježíš je pravý Bůh a pravý člověk, jediný Spasitel lidstva. Útok byl skrytý a záludný. Věroučné koncily vždy vystupují proti herezím popírajícím základní pravdy naší spásy. II. vatikánský koncil (1962–65) naproti tomu skrytě prosadil panherezi modernismu. Po koncilu tzv. duch II. vatikána prosadil tuto herezi na všechny teologické školy, ne však konkrétním vyhlášením, ale skrytě, a to v autoritě papeže a koncilu. Modernistům se skrze tzv. vědeckou historicko-kritickou metodu podařilo znovu vtělit už dávno odsouzené hereze.
Svatý Pius X. nazval modernismus snůškou všech herezí a věroučnou encyklikou ho odsoudil. Proč je modernismus snůškou všech herezí? Protože v sobě zahrnuje herezi arianismu, proti níž vystoupil první koncil v Niceji roku 325, i jiné hereze, které skrytě útočily na Nicejské vyznání víry. Koncil jasně formuloval a závazně stanovil základní pravdu víry – Kristovo božství. Je vyjádřeno formulací: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem.
Současní modernisté, místo hlásání spásy v Ježíši Kristu, zavedli bludné učení o tzv. Kristu historickém a tzv. Kristu víry, kterého si prý vysnila první obec křesťanů. Toto tvrzení je totální stupidnost. Historicko-kritická metoda v teologii popírá výkupnou Kristovu smrt na kříži. Roku 2009 to vyjádřil německý biskup Zöllitsch formulací, že Kristus prý nezemřel za naše hříchy, ale prý pouze ze solidarity s trpícími. To je rouhání a perverze. Mnozí autoři pod vlivem historicko-kritické teologie popírají Kristovo historické a reálné vzkříšení. Sugestivně lžou a drze tvrdí, že jde pouze o vzkříšení symbolické, nadhistorické, eschatologické, mystické atd.
Historické vzkříšení Ježíše Krista je ale potvrzením Jeho božství i toho, že všechno, co učil a konal, nás zavazuje, abychom s vírou přijali. Základní pravda, že Ježíš je Spasitelem a vstal z mrtvých, byla hlavní náplní hlásání apoštolů. Petr řekl židům: „Vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili… Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky.“ (Sk 2,22-24.32) Za svědectví o vzkříšeném Ježíši apoštolové trpěli a také obětovali své životy.
Výmyslům o rozdělení Krista na historického a nehistorického slouží modernistická teorie, která záměrně odsouvala vznik evangelií někdy dokonce až do 2. století. Proč? Cílem heretiků HKT bylo zpochybnit pravdivost evangelií a hlavně jasné svědectví celého evangelia, že Ježíš je pravým Bohem a Spasitelem, jak o tom zvlášť výrazně svědčí Janovo evangelium. Teprve po objevení některých papyrů museli heretici od své lživé teorie ohledně evangelií ustoupit.
Historičtí kritici, rovněž pomocí svých vykonstruovaných teorií, zpochybňují i autory evangelií a zvláště autorství listů apoštolů Pavla i Jana. Tvrdí, že apoštol Jan nenapsal prý ani evangelium, ani listy. Vymysleli si lži o janovském evangeliu a janovských a pavlovských listech, které prý napsal někdo jiný. Přitom bojkotují i samotné svědectví apoštola Jana, který doslova píše: „Co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme.“ (1J 1,1) Apoštol Pavel sám svědčí o napsání svých listů slovy: „Pohleďte, jak velkými písmeny vám píši svou vlastní rukou.“ (Gal 6,11) „Pozdrav je psán mou, Pavlovou rukou. Tím je ověřen každý můj dopis, tak vždy píšu.“ (2Sol 3,17) Pseudovědecké podvodníky ale nezajímá realita, ta je pro ně nudná. Oni potřebují být tvůrčí a vůbec jim nevadí, že se pohybují pouze v říši svých snů a pseudovědeckých konstrukcí.
Co stručně povědět k autorství evangelií? Evangelia byla napsána z naléhavé misijní potřeby, a to hned v nejbližších dnech po seslání Ducha svatého. Tehdy se v jednom dni obrátilo 3000 poutníků z různých krajin Římské říše.
Třemi hlavními důvody, proč byla evangelia napsána hned po seslání Ducha svatého, jsou:
1) Bylo nutné, aby byl misii položen pevný písemný základ, zvláště pro misii na cizím území. To mělo zabezpečit jednotu hlásání Kristova učení.
2) Bylo nutné, aby evangelium z důvodu autority sepsali apoštolové jako očití svědkové. Tento úkol svěřili apoštolu Janovi a Matoušovi. Hned zpočátku byla evangelia opisována a šířila se jak v aramejštině, tak v řečtině.
3) Pro bohoslužbu bylo třeba mít posvátné texty, které by měly autoritu Písma. Křesťanům už nestačilo čerpat ze Starého zákona. Z tohoto písemného svědectví evangelia vycházela při křesťanské bohoslužbě exegeze a poučení, jak dosáhnout spásy vírou v Krista a také jak žít podle Kristových přikázání.
Teorie, že prý apoštolové nejprve hlásali a pak teprve napsali evangelia, se velmi hodila stoupencům současného modernismu, hlásaného na všech teologických školách. Co se týče synoptiků, výklad je jednoduchý: Marek pouze zkrátil evangelium Matoušovo a Lukáš něco vynechal a něco doplnil.
Hereze modernismu prosazují čistě lidský pohled na Písmo svaté i na Ježíše Krista. Transcendentální rovina je zpochybněna či zcela popřena.
Deklarací Nostra aetate II. vatikána se otevřely dveře antimisii pohanství do nitra církve. V tom pokračuje pseudopapež František Bergoglio svou synodou o Amazonii, intronizací démona Pačamamy a zasvěcením se v Kanadě satanu. Přitom se může odvolávat na II. vatikánský koncil. Ten natolik změnil veřejné cítění a mínění v katolické církvi, že biskupům, kněžím i Božímu lidu tato donebevolající apostaze připadá už jako něco zcela normálního. Tato duchovní slepota je otráveným ovocem II. vatikána.
Jan Pavel II. v duchu II. vatikána zosnoval v Assisi roku 1986 setkání s představiteli pohanských kultů a společně se s nimi modlil. Jenže oni neuznávají Boha jako Otce, ale klaní se démonům. Tímto gestem vyjádřil herezi, že křesťanství a pohanství jsou alternativními cestami ke spáse.
V současnosti je největším šokem, že pseudopapež Bergoglio zavedl princip změny paradigmat. Dne 1. listopadu 2023 v motu proprio Ad theologiam promovendam si ustanovil, že je může měnit, jak chce, a zároveň určil, že vše, co odporuje jeho rozhodnutí, je neplatné. Tím systematicky boří základní pilíře víry.
Následně Bergoglio vydal takzvaně věroučnou deklaraci Fiducia supplicans, kde legalizoval jeden z nejtěžších hříchů – sodomii, a dokonce přikázal žehnat svazkům těchto lidí. Tímto sodomským antievangeliem zrušil katolické učení a transformoval katolickou církev na synagogu satanovu. Mohl to udělat jedině proto, že došlo ke změně myšlení, kterou způsobil duch II. vatikána. Tomuto koncilu byla neprávem dána taková autorita, jako by všechny koncily před ním nic neznamenaly. Pod takovým duchovním terorem se za období 60 let vytvořily podmínky, v nichž pseudopapež už mohl zrušit základy církve a říct, že on tím jen realizuje II. vatikán.
Letos je výročí 1700 let od prvního koncilu v Niceji. Zároveň je výročí 60 let od II. vatikána. Nicejský koncil odsoudil herezi, která zpochybňovala božství Kristovo, i samotného heretika Aria. II. vatikánský koncil naproti tomu otevřel dveře nejen herezi arianismu, ale i ostatním herezím, které zpochybňují Kristovo božství i božskou inspiraci Písma svatého. Navíc otevřel dveře i invazi pohanství v deklaraci Nostra aetate.
Bergoglio legalizoval hřích sodomie ve Fiducia supplicans a tím popřel hřích jako takový. Padá tím celý Dekalog i křesťanské Credo. Pak už to ale není katolické učení a ani katolická církev! Bergogliova synodální cesta je veřejná vzpoura proti Bohu a je radikálním odmítnutím cesty spásy, kterou je Kristus. Katolík, který chce být spasen, se musí od této falešné cesty a sekty, kterou Bergoglio založil, oddělit, i když se maskuje názvem katolická církev. Rovněž je nutné nazvat II. vatikánský koncil heretickým. Jako takový musí být zrušen. Tento koncil radikálně protiřečí liteře a Duchu prvního koncilu v Niceji.
Kéž je oslava výročí 1700 let od nicejského koncilu motivem k veřejnému zrušení heretického koncilu pod názvem „Druhý vatikánský“. Bez těchto radikálních kroků nemůže nastat pravdivá obroda církve.
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři
11. 3. 2025